Nedostatky Činné kompetence

Z TZMČR WIKI
Verze z 18. 12. 2020, 12:09, kterou vytvořil Michal Mauser (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Činná kompetence je definována pouze na jedné A4 pomocí dvou diagramů. Tato nedostatečná dokumentace vede k rozdílným výkladům a rozepřím (něco jako u Bible). Ani jeden z výkladů však bohužel nemohu pokládat za funkční. Tvůrce myšlenky bohužel k objasnění příliš nepřispěl.

Zajímavá vlastnost ČK z pohledu TZM je, že hlasování se účastní pouze kompetentní řešitelé. Autor se také podle svých slov inspiroval u J. Fresca. Na začátku zkoumání jsem vytvořil jednoduchý simulační program, který počítal výsledky vlastního hlasování. Zde může každý řešitel dát libovolný počet hlasů ostatním. Sobě jej dát nesmí. Hned při prvním pročítání mě napadlo, že tento algoritmus bude fungovat při nejmenším divně, pokud bude malý počet řešitelů. Program toto podezření potvrdil. Pokud máme dva řešitele a oba buď dají, nebo nedají hlas, dostáváme se do patové situace, kdy by mělo rozhodnout plénum klasickým hlasováním. Motivace k nedávání hlasu ostatním je jednoduchá. Sobecká zaujatost. Jak se později dozvíme, systém vlastně odměňuje nedávání hlasu.

Celá Činná kompetence má smysl jedině pokud je výsledek hlasování řešitelů finální, jinak je korupce jistá. Navíc jak plénum, tak zadavatelé úkolu jsou nekompetentní lidé. Zadavatelé mají právo rozhodnutí pléna kdykoli vetovat a celý proces opakovat. Ještě horší je ale absolutně nepopsaný krok "odmítnutí" v diagramu, který naznačuje jejich absolutní moc. Není tedy žádný rozdíl mezi ČK a veřejným výběrovým řízením.

Pokud bychom mechanismus upravili, aby bylo hlasování řešitelů konečné, stále tu máme vlastní vadné hlasování. Při testu například vyvstávají situace, jako že nejlepší řešitel nevyhraje ani pokud dostane nejvíce hlasů od ostatních, jelikož nemůže dát hlas sobě. Buď tedy vyhraje někdo s horším řešením, nebo dojde k remíze. Takových nevhodných situací může nastat mnoho a proto jsem se pokusil problém vyřešit tak, že každý dává hlas automaticky sobě, což problémy prokazatelně zmírnilo, nikoli však vyřešilo. V následujícím odkazu se můžeme podívat na další příkladové situace.

První sloupec obsahuje jednotlivá testovaná hlasování. Každé hlasování má Hlasy, Hlasy+sobě, Skore, Skore+sobě, Skore-sobě.

  • Hlasy - obdržené hlasy
  • Hlasy+sobě - započten i hlas sám sobě pro jednu z mých úprav
  • Skore - V obrázku p. Michálka jako Váhy
  • Skore+sobě - toto vyjde, pokud každý dává hlas i sobě
  • Skore-sobě - toto vyjde, pokud dá hlas sobě, ale jeho hlas sobě se do váhy/hlasů nepočítá

Sloupce "příznivost" značí, zda je výsledek příslušného typu hlasování (z mého pohledu) příznivý, viz komentáře. Záporné číslo znamená, že ne. Kladné, že ano. Výsledky jsou na druhém řádku (celkem) sečteny, aby se našlo nejlepší řešení.

https://docs.google.com/spreadsheets/d/1xA9yphjAkUQh50kp9biGv0ClpysmIGJXOP6DY7MmsF8/edit#gid=0

Nedostatky a navrhovaná řešení nebyly tvůrcem ani propagátory uznány.

Ing. Petr Taubinger se nechal Činnou kompetencí inspirovat a tvoří Systémovou kompetenci na jiném principu.


Autor: Michal Mauser